Inspirací pro tuto stavbu byla vlečka firmy Agro Dašice s přípojnou vlečkou vedoucí ze žst. Kostěnice. Skutečná vlečka má dvě předávací koleje, z nichž jedna pokračuje do Dašických mrazíren, dnes firmy MD logistik. Další, dá se říct odbočná kolej pokračuje do Agra, kde se rozvětví na dvě koleje a kusou do krytého stání – remízy.
Vlečka v modelu je uzpůsobena pestřejšímu provozu a posunu, ale rozmístění technologických objektů je podobné jako na skutečné vlečce. Na třetí koleji je zásobník na vápenec a hned následuje budova na sypká hnojiva. V zadní části, vedle remízy se nachází manipulační plocha pro eventuální vykládku z vozů. Na opačné straně modulu, naproti zastávce, jsou zásobníky na tekuté hnojivo DAM. Další dvě koleje jsou předávací, popř. objízdné.
Vlečka je zaústěna ze širé trati, v místě zastávky. Návěstidla na traťové koleji mohou sloužit jako traťový oddíl nebo jako krycí návěstidlo. Návěstidla, stejně jako PZZ je z leptu od Ivo Kučery. Budova zastávky a most přes říčku je z papíru. Zábradlí u zastávky je od JM detail, lampy od výrobce Dominik.
Administrativní budova s vrátnicí, remíza a technologický objekt u nádrží na DAM jsou z papíru. Budova na sypké hnojivo je z plastové bezpečnostní tabulky, okna, vrata a střecha opět z papíru.
Zásobník na vápenec je z hliníkové trubky a polepen gravírovaným papírem. Žebřík a ochoz je přizpůsoben z osvětlovacích stožárů z leptu. Zásobníky na DAM byly sestaveny ze stavebnice Kibri, potom nastříkány a byl na ně dosazen obtisk. Stáčecí rampa je z mosazných a plastových profilů. Brána a oplocení je od JM detailu, lampy opět z produkce firmy Dominik. Statika je od fy. Polák, kombinované s foliáží od Model Scene. Keře jsou vlastní výroby z merlíku, doplněné keři od Woodland scenics. Stromy pocházejí z dílny pana Bezuchy. Kolejivo je Tillig, jen křižovatkové vyhybky Roco. Rám je „jäkl“ a rozměr dvojmodulu činí 3000 x 700 mm.
Na posun v areálu vlečky jsem zhotovil Rosničku 710.542. Její skutečná předloha obsluhuje vlečku Agro Dašice. Kabina a kapoty lokomotivy jsou z odlitku, na kterém jsou upravena dvířka kapot tak, aby odpovídala dané sérii, síto ventilátoru je z leptu. Rám je také z odlitku, ale ochozový plech je z alpaky, původem z řady T 444.1a přizpůsoben délce rámu. To vše je na pojezdu PG. Model je ozvučen.
Dalším souborem staveb jsou nákladní vozy, kterými jsou dopravována hnojiva. Vozy Tds na sypká hnojiva jsou upravené modely Roco, kde jsou některé boční stojiny zaslepeny. Vozy byly kvůli nástřiku rozebrány, poté opět složeny a byl zhotoven nový popis. Při tom bylo nutno řešit problém u některých z těchto vozů a to, že měly lehce pokřivené rámy a s tím i špatnou rozteč ložiskových skříní, která má vliv na uložení dvojkolí. Provozovatelem vozů v reálu je Duslo Šaľa, EEWS a Lovochemie Lovosice. Kotlové vozy Zas jsou postaveny na rámu od fy Bramos, který byl upraven a na něž byly dosazeny příčky. Kotel a dna jsou soustruženy z hliníkové trubky, nosič kotle, žebřík a ochozová lávka jsou z leptu. Provozovatelem je Duslo Šaľa a Lovochemie. Podobným vozem, ale s izolovaným kotlem je model od firmy Bramos včetně kotle, kde je opět upravený rám, nosiče kotle, upravená brzdová plošina a dosazeny leptané doplňky. Další surovinou je vápenec, který chodí ve vozech Raj především od dodavatele KVK Kunčice nad Labem.
K tomu účelu slouží vozy od fy Bramos v továrním provedení. Po silnici se pak z Agra na pole odvážejí jednotlivá hnojiva. K tomu slouží např. místní Tatra 815 a IFA W50 s cisternou původně určenou na fekálie. Praga V3S jeřáb, která parkuje pod plechovým přístřeškem, je určena na zvedání žoků pro plnění práškovacího letadla, popř. na jiné pomocné práce. Aby byl výčet kompletní, tak pod náspem seká jetel stroj Fortschritt E281.
A kdyby někoho zajímalo, proč byla zvolena zrovna tato vlečka, tak nabízím toto vysvětlení: Asi každý modelář to zná. Má po skříních, „šuflicích“ a já nevím kde všude ještě věci čekající na ztvárnění či modely ve stádiu určité rozpracovanosti. Právě v jedné ze zásuvek byl víceméně náhodou nalezen odlitek Rosničky a tak při podrobným zkoumání se zrodila úvaha si lokomotivu T 334.0 udělat. Dalším impulsem bylo to, že v mém blízkém okolí jezdí funkční rosnička na vlečce. Takže abych pro lokomotivu měl práci, začal se plánovat modul s výše popsanou vlečkou a současně i nákladní vozy tak, aby přiblížily co nejvíce skutečným předlohám.
